¶ Obecné poznatky
Tato sekce shrnuje obecné poznatky, platné pro celé letectví.
¶ Letiště
Pro kódové označování letišť existují dva systémy: ICAO a IATA.
Každé letiště na světě má svůj ICAO kód. Tento kód má čtyři znaky, přičemž první písmeno označuje oblast, ve které se letiště nachází, a druhé písmeno konkrétní zemi (výjimkou jsou Spojené státy americké a Kanada, kde je země označen prvním písmenem, a další tři značí přímo konkrétní letiště).
Většina letišť, obvykle ty s obchodním provozem, má přidělený i svůj IATA kód. Tento kód je třípísmenný, a žádný celosvětový systém v jejich přidělování zde není. Využívá se v komunikaci s cestujícími a k označování zavazadel.
Kódy pro letiště v Praze jsou LKPR (ICAO) a PRG (IATA).
V oblastech letectví, se kterými se cestující nesetkávají – tedy pro piloty a řídící letového provozu, pro potřeby plánování letu apod. – se využívají výhradně ICAO kódy. Níže naleznete mapu systému přidělování ICAO kódů ve světě.
licence obrázku: Hytar, ICAO FirstLetter, CC BY-SA 3.0
Zkusme si několik ICAO kódů rozebrat, a vyčíst z nich jejich význam:
- LKPR
- L: střední a jižní Evropa,
- K: Česká republika,
- PR: Praha.
- EDDM
- E: severní polovina Evropy,
- D: Německo:
- DM: Mnichov.
- KSFO
- K: Spojené státy americké,
- SFO: San Francisco.
Kódy letišť můžeme vyhledat v leteckých zdrojích (jako např. AIP), nebo v internetových vyhledavačích, například jednoduchým zadáním „prague airport icao“.
¶ IFR
Zde najdete popis procedur a činitelů, které jsou specifické pro let IFR, neboli podle přístrojů.
¶ SID
Tzv. SIDs, neboli Standard Instrument Departures, jsou dané odletové tratě, které letadla následují od vzletu po první bod jejich plánované trasy. Mohou obsahovat třeba i rychlostní nebo výškové omezení.
SIDy mají svá označení, která obvykle obsahují jméno bodu, na kterém končí. SIDy bývají rozdílné pro různé dráhy, proto je jeden konkrétní SID většinou využitelný pouze pro jednu vzletovou dráhu.
Může se ale stát, že z jedné dráhy na jeden bod povede více odletových tratí. Tyto tratě se mohou lišit například tím, že se vyhýbají určitým prostorům, mají různá výšková omezení, vyžadují různé přístrojové vybavení letadla, nebo jsou určeny pro různé typy letadel.
Jak zjistit, pro koho je která odletová trať určena? Mohou pomoci letecké zdroje, např. AIP, nebo záznam trajektorie reálného letadla, např. ze serveru Flightradar24. Při letu online (na síti VATSIM, IVAO apod.) přiděluje odletovou trať řídící letového provozu. Pro potřeby simulátorového létání to můžeme odhadnout i z tvaru odletové trati. Často ale skutečně vede z jedné dráhy na jeden bod pouze jedna odletová trať, a není tedy třeba z ničeho vybírat.
¶ Plánovaná trať
Letadla nelétají přímo z letiště odletu na letiště příletu. Při současné intenzitě provozu by toto nejspíše vedlo k chaosu.
Ve vzduchu jsou proto vytyčeny virtuální body, tzv. waypointy. Tyto body mají označení o třech nebo pěti písmenech. Často jde o náhodné řetězce písmen (ale tak, aby se dobře vyslovovaly), někdy však jejich názvy skrývají polohu: například bod VOZ je nedaleko města Mladá Vožice, bod MIKOV u města Mikulov.
Mezi body vedou tzv. airways, tedy pomyslné vzdušné dálnice, které body spojují. Bývají označeny dvěma až pěti znaky, jde vždy o kombinaci písmen a čísel. Mohou být obousměrné, jednosměrné, platné nad nebo pod určitou letovou hladinou. Výhodou je, že není třeba vypisovat jednotlivé body, ale lze jednoduše vyjádřit i komplexnější trasu o více zatáčkách. Vzorem takového trasování je třeba výraz „PON UN872 ERIGA“: trať z bodu PON u Paříže po airway UN872 do bodu ERIGA u Nantes, na které mineme dalších pět bodů, které ale nemusíme nikam vypisovat.
Lze se též pohybovat přímo z bodu na bod mimo tyto dálnice, pokud to předpisy daného vzdušného prostoru umožňují (v dnešní době se toto však zavádí velmi aktivně). V takovém případě se mezi body vkládá výraz „DCT“ znamenající direct, například výraz „KEROP DCT RAXAD“: trať přes celé Srbsko od hranic s Maďarskem po hranice se Severní Makedonií.
V reálném světě je obvyklé, pokud to provozní situace umožňuje, že řídící letového provozu povolí letadlu letět přímo na nějaký bod v jeho letovém plánu – šetří to čas i palivo.
¶ STAR
STAR, neboli Standard Terminal Arrival Route, je v podstatě SID pozpátku. Začíná na posledním bodě plánované trasy, rozdíl je, že nekončí přímo na konkrétní dráze, ale na bodě počátečního přiblížení (obvykle na konkrétní dráhu). Většinou, podobně jako SID, obsahuje označení bodu, na kterém začíná. Může existovat více STARů mezi jedním bodem a jednou drahou, STARy můžou mít výšková a rychlostní omezení.
¶ Přiblížení
Přiblížení začíná na tzv. IAFu, neboli Initial Approach Fix, bod počátečního přiblížení. Existuje několik typů přiblížení, dělíme je na přesné a nepřesné. Níže jsou uvedeny základní typy přiblížení.
Nepřesné vizuální přiblížení je nejjednodušší způsob přiblížení. Spoléhá, jak název napovídá, zcela na zrak pilota. Na některých letištích se vyskytuje tzv. vizuální přiblížení s předepsanými tratěmi.
Přiblížení VOR a NDB využívají majáky na zemi, umístěné zpravidla v těsné blízkosti dráhy nebo v její ose. Letadlo se usadí na pomyslnou čáru, která vede k tomuto majáku v určitém kurzu. Takové přiblížení neposkytuje žádné výškové vedení, pouze směrové.
Instrument Landing System, zkracováno jako ILS, je systém poskytující směrové i výškové vedení prostřednictvím paprsků vydávaných zařízeními na zemi. Na některých letištích je prostřednictvím ILS možno provést tzv. autoland, tedy plně automatické přistání letadla. Pokud je na letišti k dispozici více typů přiblížení, je obvykle preferováno přiblížení ILS.
Za pomoci družicové navigace (a případně s korekcí chyb GPS signálu pozemními stanicemi) lze využívat RNAV, resp. RNP přiblížení. Letadlo při tomto typu přiblížení precizně sleduje pevně dané body nahrané v palubní databázi.
Přiblížení okruhem, neboli circle-to-land, je způsob, který začíná usazením na nějaké přístrojové přiblížení, často na opačný směr dráhy nebo na jinou dráhu. Následně se pilot v určitém bodě odchýlí od tohoto přiblížení, na kterém byl usazen, a pokračuje vizuálně.
¶ Od vzletu po přistání
V následujících řádcích aplikujeme výše uvedené obecné poznatky na modelový let. Poletíme z Prahy do Bratislavy letadlem střední velikosti, jako je třeba Boeing 737.
Pokud tedy letíme z Prahy do Bratislavy, můžeme naši trasu zakódovat jako LKPR-LZIB.
Budeme odlétat z Prahy z dráhy 06. První bod naší plánované trati je VOZ. Z dráhy 06 na bod VOZ jsou k dispozici dva SIDy: VOZ4D a VOZ4E. Odletová trať VOZ4D je určena pouze pro turbovrtulová letadla, my letíme Boeingem 737 s proudovými motory, proto vybereme VOZ4E.
Naše plánovaná trať z Prahy do Bratislavy je následující:
VOZ DCT BODAL DCT ODNEM A4 BERVA
Tento zápis tedy čteme tak, že z bodu VOZ poletíme přímo na BODAL, poté přímo ODNEM, a následně budeme sledovat airway A4 na bod BERVA.
Bod ODNEM se nachází přímo na hranici českého a slovenského vzdušného prostoru. Pokud bychom letěli v reálném světě, je možné, že by nám český řídící letového provozu například po přeletění bodu VOZ povolil letět „zkratkou“ přímo na hranici jeho prostoru, na bod ODNEM.
V Bratislavě budeme přistávat na dráhu 31. Poslední bod naší plánované trati je BERVA, a pro kombinaci BERVA a přistání na dráhu 31 je zde jediný STAR: BERVA1M.
Námi vybraný STAR BERVA1M končí na bodě EKLIP, toto je IAF pro dráhu 31 v Bratislavě, a nachází se již v ose dráhy. Zbývá vybrat typ přiblížení. Pro dráhu 31 je k dispozici přesné přístrojové přiblížení, tzv. ILS, které využijeme. Vybereme tedy ILS 31. Tato přibližovací procedura začíná na bodě EKLIP, na kterém skončil STAR, trať tedy navazuje. Plynule přejdeme do ILS pro dráhu 31 a přistaneme v Bratislavě.